Když se řekne kynutí, většina žen se vyděsí do morku kostí. Málokterá touží nakynout do větších rozměrů. Ovšem není kynutí jako kynutí. To kuchyňské je naopak žádoucí. O to víc, jedná-li se o ovocné knedlíky nebo domácí chléb.
Domácí výroba je domácí výroba. Připravit si jídlo v pohodlí domova a ze surovin, které si kuchařka sama vybere, to je k nezaplacení. Bonusem navíc pak bývá skvělý pocit z vlastní užitečnosti a dobře odvedené práce.
Trendem poslední doby je pečení domácího chleba. Fenomén vlastního pečiva narostl do nebeských výšin a dnes neexistuje snad již nikdo, kdo by si alespoň jednou nezkusil vypěstovat vlastní kvásek a připravit z něj nejoblíbenější základní potravinu.
Kvásek na chleba je základ, bez něhož se žádný chléb nepovede. Jeho podstatou je smíchat hladkou žitnou mouku s vlažnou vodou a nechat ji odpočívat v teple v uzavíratelné sklenici bez víčka. Po zhruba čtyřech dnech počíná kvašení a kvásek ožívá rejem divokých kvasinek.
Kvásek umí žít nekonečně dlouho, je-li o něj dobře pečováno a je-li pravidelně krmen moukou i vodou. Nové kynuté bochníky tudíž mohou být připraveny z jednoho a tohotéž kvásku jako ten první. Běžné droždí z obchodu přitom není vůbec zapotřebí.
Kvásek na chleb si žije svým vlastním životem. Pokud je dobře krmen.
Lahůdkové droždí se na kváskový chléb nehodí už vůbec, neboť je neaktivní a nepění ani neroste. Má však jedinečnou pikantní chuť, která připomíná sýr a je tudíž vhodné na výrobu pomazánek. Někteří lidé říkají, že jídlu dodává oříškovou příchuť.
Kváskový chléb je překvapivě jednou z kvašených potravin, které poskytují zdravá probiotika, jež pomáhají udržet zdravá střeva. Pro osoby trpící celiakií však pozor – běžný kváskový chléb není bezlepkový.
Kynuté ovocné knedlíky stokrát jinak a přece pořád stejně
Kdo by je nemiloval? Šťavnaté ovoce obalené ve vláčném nadýchaném těstě, polité rozpuštěným máslem a posypané moučkovým cukrem s rozdrobeným tvarohem. Ovocná vůně linoucí se s kuchyně připomíná letní prázdniny u babičky, kde se kamna kynutými knedlíky jen hemžila.
Borůvkové knedlíky jsou tradiční ovocný domácí dezert a jsou skvělou alternativou koláčů a buchet. Ovocné knedlíky mohou vydat za hlavní jídlo i svačinové mlsání. Vlastně chutnají jako borůvkový koláč, jen jsou měkké a nikoli „křupavé“. Jsou totiž kynuté.
Ovocné borůvkové knedlíky jsou klasikou, která nestárne a z českých kuchyní jen tak nezmizí.
Vlažné mléko v kombinaci s kvasnicemi a cukrem vytváří kvásek, který následně spolu s moukou, solí a žloutkem potřebuje řádně rukama zpracovat v nelepivé těsto, přikrýt utěrkou a nechat hodinu kynout.
Do odkrojených kousků těsta následně zabalit ovoce a vytvořit kulaté knedlíky. Ty se vaří v osolené vodě dokud nevyplavou na hladinu, přibližně deset minut. Po uvaření je třeba je propíchat vidličkou, aby unikla pára.
Sladký knedlík lze plnit slaďoučkými borůvkami nebo jiným ovocem dle vlastního výběru. Klasikou jsou meruňky, jahody nebo švestky. Opravdoví gurmáni tvrdí, že je nejlepší podávat knedlíky s vanilkovou zmrzlinou.
Těsto kynuté nebo tvarohové? Obojí má své příznivce
Švestkové knedlíky z tvarohového těsta jsou oblíbeným českým receptem pro celou rodinu. Připravují se z čerstvých zralých švestek zachumlaných v tvarohovém těstě a obalených ve sladké skořicové strouhance.
K jejich přípravě není třeba žádných složitých postupů. Stačí smíchat změklou lžíci másla s dvěma vejci, přidat 250 gramů tvarohu, sůl, zahustit 250 g hrubé mouky a zpracovat a rozválet těsto.
Nakrájené čtverečky těsta naplnit švestkami, zabalit a povařit ve vroucí vodě stejně jako knedlíky kynuté. Hotové knedlíky je nutné obalit ve strouhance osmažené na másle. Výborné jsou posypané cukrem a skořicí a podávané se zakysanou smetanou.
